Úvod - Blog - Doplňky stravy

Doplňky stravy

12.05.2017 |

Vyvážený příjem kvalitních potravin, jako je zelenina, ovoce, libové maso, ryby, mléčné, obilné a další výrobky, je u zdravého člověka dostačující pro pokrytí vitamínových nároků a normální fungování lidského těla. Není tak nutné užívat doplňky stravy. Může se ale stát, že naše strava není dostatečně pestrá, například pokud se stravujeme alternativně (veganství, paleodieta ad.), trpíme – li určitou potravinovou alergií, jsme – li nemocní či máme období zvýšené fyzické a psychické zátěže. V tuto chvíli bychom měli navštívit lékaře, u kterého se nedostatek živin může prokázat při laboratorním vyšetření.

 

Na trhu je možné sehnat preparáty buď jako doplněk stravy nebo jako volně prodejný léčivý přípravek. Je důležité uvědomit si rozdíl mezi těmito skupinami. Zatímco volně prodejná léčiva jsou vymezená zákonem o léčivech a je u nich požadován průkaz účinnosti, doplňky stravy jsou definovány zákonem o potravinách a je u nich prokazována pouze jejich zdravotní nezávadnost. Obecně lze říct, že léčivé přípravky jsou zárukou kvality, protože jsou registrovány Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Aby byla registrace provedena, musí léčivý přípravek projít klinickými zkouškami, kde se ověřují dávková schémata pro jednotlivé věkové skupiny, kontroluje se bezpečnost a po uvedení na trh je přípravek nadále kontrolován. Naopak doplňky stravy neprocházejí klinickými zkouškami a jejich složení není striktně sledováno.

Zakoupení doplňků stravy mimo lékárnu bez rady odborníka nemusí ale znamenat pouze vyhozené peníze, ale v některých případech může toto samoléčení ohrozit i zdraví pacienta. Příkladem je pacient užívající Warfarin, tedy lék působící proti srážení krve tím, že blokuje vitamín K. Pokud si tak pacient zakoupí přípravky s obsahem vitamínu K, může tím snížit účinnost léku. Dalším případem jsou kuřáci. Ti by sice měli zvýšit příjem vitamínu C, ale naopak by neměli užívat vitamín A, který u nekuřáků funguje jako antioxidant, ale naopak u kouřících osob zvyšuje riziko rakoviny plic až o 25 %.

Pacient by měl tyto přípravky vždy nakupovat v lékárně, kde by se měl poradit o vhodné formě, kombinaci i dávce mikronutrientů. Výběr by měl vždy vycházet z toho, pro koho je určen (věk, pohlaví, případné těhotenství, kojení, fyzická aktivita, onemocnění a užívaná léčiva) a z jakého důvodu chce vitamíny užívat.

Vyvážený příjem všech mikronutrientů je důležitý především v období těhotenství, proto na trhu najdeme velké množství preparátů pro těhotné s různým složením. Co tedy doporučit? Důležitý je příjem kyseliny listové, která by se měla užívat nejen zejména v prvním trimestru těhotenství, ale už i před plánovaným otěhotněním. Vhodné je též podávání jódu. Ostatní mikronutrienty by měly být podávány na základě nutričních potřeb konkrétní ženy. Je totiž nutné si uvědomit, že pravidelné užívání vitamínů pro těhotné po celou dobu gravidity může vést k větší porodní váze dítěte. Z toho důvodu většina odborníků doporučuje podávat těhotenské vitamíny zejména v průběhu prvního trimestru a dále klást důraz spíše na pestrou a vyváženou stravu.

Další dobrou informací je, jak můžeme přípravky mezi sebou kombinovat. Některé se doplňují – například vitamín C zlepšuje vstřebávání železa, vitamín D zlepšuje vstřebávání vápníku nebo vitamín E působí dobře se selenem. Naopak některé preparáty by se dohromady užívat neměly. Příkladem tomu je vápník, který by se neměl užívat společně se železem, neboť snižuje jeho vstřebávání.

Pokud doplňky stravy užíváme, musíme vždy dodržovat doporučené dávkování. U některých vitamínů, zvláště u těch rozpustných ve vodě, předávkování většinou nehrozí, neboť jejich nadbytečné množství je vyloučeno močí. Musíme si však dávat pozor na předávkování vitamínem A a vitamínem D. U vitamínu A se nadbytek projevuje zvýšenou nevolností, zvracením, šupinatěním kůže nebo bolestí v kostech a kloubech. Nadbytek vitamínu D způsobuje průjem, nevolnost, časté močení či vyplavováním vápníku z kostí.

Také zvýšený příjem některých minerálních látek má negativní účinky. To můžeme vidět kupříkladu u hořčíku, jehož nadbytečné množství má nepříznivý vliv na mineralizaci kostí. Nadbytek vápníku zvyšuje riziko kamenů v močových cestách, zácpu, nechutenství a kardiovaskulární onemocnění. Denní dávky jódu kolem 1 mg za den mohou vést ke zvětšení štítné žlázy a nadbytek železa může způsobit otravu, která se projevuje krvavými průjmy, zvracením či kardiovaskulárními nemocemi.

Na trhu se vyskytuje široká nabídka doplňků stravy či volně prodejných léčivých přípravků, které nám média neustále nabízí jako nutnou součást každodenní stravy. Tyto preparáty jsou zajisté potřeba u rizikových skupin: již u zmíněných těhotných žen, u novorozenců, u seniorů nebo u nemocných, kterým ve stravě něco chybí nebo mají zhoršenou absorpci živin. Pokud jsme však zdraví, naše tělo nepotřebuje zvýšený příjem vitamínů ani minerálních látek. Rozhodně by neměly nahrazovat racionální a pestrý jídelníček s dostatečným množstvím zeleniny a ovoce a dalších výrobků.

Náš e-shop